Dnes je 17. tamuzu, postní den, který otevírá 3 týdny vedoucí k Tiša be-av, připomínky zboření Chrámu. Rabíni vysvětlují, že tato tragédie byla trestem za nenávist a spory, které mezi sebou tehdejší židé měli. Napadá mě, že se můj táta možná mýlil - třeba je někdy snazší domluvit se s někým, s kým si nejsme tak blízcí. U lidí, se kterými jsme spojení na dlouhou dobu nebo navždy, to může být naopak mnohem těžší.
Diskuse nad politickou situací v Izraeli nejsou obtížné jen pro české židy, snadné to není nikde. I proto se úvahám nad tímto fenoménem věnuje rabi Sacks v posledním blogovém příspěvku na svém webu. Originál článku najdete zde. Můj kostrbatý překlad naleznete níže.
Dnešní židovský svět je vnitřních rozporů stále plný. Jestliže spolu jako židé nesouhlasíme - a to se samozřejmě stává - musíme se naučit spory společně překonávat s respektem a zůstat dál životaschopným národem.
S myšlenkou na tento problém jsem sestavil 7 pravidel pro židovský dialog a věřím, že alespoň některá z nich vás osloví:
č. 1: Nepřestávejte spolu mluvit, i když spolu nesouhlasíte. Čím více spolu mluvíte, tím větší je šance, že najdete společnou řeč.
č. 2: Pořádně poslouchejte jeden druhého. Vyslechněte si, co váš oponent říká. Naslouchání má velký terapeutický efekt. Je to také výborné duchovní cvičení. My židé patříme mezi nejlepší řečníky světa, ale bohužel jsme jedněmi z nejhorších posluchačů. A to musíme změnit. Šma Jisrael, jeden z největších příkazů, znamená: "Izraeli, slyš!"
č. 3: Vždycky se s pokorou a skromností snažte porozumět názoru, s nímž nesouhlasíte. Tento princip používal už Hilel. Je to také důležité pravidlo pro řešení konfliktů.
č. 4: Nikdy se nesnaže vyhrát. Nesnažte se oponenta porazit. Pokud se snažíte protivníka srazit na kolena, bude se on snažit srazit na oplátku na kolena vás - tak to v lidské mysli bohužel funguje. Takže nakonec přesto, že dnes vyhrajete, zítra budete poražen a v konečném důsledku prohrajeme všichni. Přestaňte uvažovat v paradigmatu vítězství a porážky. Zvolte paradigma toho, co je nejlepší pro židovský národ.
č. 5: Pokud budete jinými židy opovrhovat, budou i oni opovrhovat vámi. Pokud je budete respektovat, budou i oni respektovat vás. Respektujte a snažte se respekt získat.
č. 6: Mějte na paměti, že základem soužití židovského národa je pravidlo “Kol Yisrael arevim ze ba-ze” - “Všichni židé jsou za sebe navzájem odpovědní”. Možná se nedokážeme na ničem dohodnout, ale pořád jsme členové jedné rozsáhlé rodiny. Pokud se neshodnete s kamarádem, zítra to možná už váš kamarád nebude. Když se neshodnete se členem rodiny, zůstane přesto členem vaší rodiny i zítra. To, že jsme členem jedné rodiny, nás spojuje. Nemusíme spolu vždy souhlasit, ale nesmíme o sebe navzájem ztratit zájem.
č. 7: Jsme Božím vyvoleným národem. Bůh si ale nevybral jen ty ctnostné a spravedlivé z nás. Vybral si nás všechny. Před Bohem stojíme jako celý národ a stejně tak jako celý národ stojíme před světem. Svět mezi námi nedělá rozdíly, antisemité nedělají rozdíly. Jsme spojeni smlouvou společné paměti, sdílené identity, sdíleného osudu a to i v situaci, kdy máme rozdílný náhled na otázky víry.
Naši učenci říkají, že Bůh daroval lidem Tóru, aby přinesla do světa mír. Jak můžeme my židé nebo Stát Izrael žít v míru s ostatními, když nedokážeme žít v míru spolu navzájem? Vzpomeňte si na to, až budete chtít obrátit zády na nějaký typ židovského společenství proto, že se jimi budete cítit pohoršeni. Každý z nás se má alespoň pokusit, udělat nějaké gesto dobré vůle, aby druhého vyslechl, odpustil mu a zůstal s ním členem rozsáhlé, i když velmi názorově rozrůzněné rodiny. To je ten nejdůležitější "tikun" pro smutek Tří týdnů, smutek, který nás pronásleduje v průběhu věků a který s námi zůstává dodnes.
Přeji vám com kal, snadný půst.